Evropa zavedla sankce – zejména omezila syrským vůdcům možnost vycestovat, uvalila na zemi zbrojní embargo a přerušila přísun hospodářské pomoci – které se však minuly účinkem. Několik málo vedoucích představitelů EU, jak například ve Velké Británii David Cameron, vyzvalo syrský režim, aby ukončil násilí, ale opomnělo přitom připojit skutečnou hrozbu. Výzva k „zastavení masakru v Sýrii“, kterou adresovali intelektuálové Evropské unii, zatím nevedla k mobilizaci, jaké jsme byli svědky v Libyi.
Přitom podmínky k zásahu v Sýrii jsou splněny daleko víc, než tomu bylo v okamžiku, kdy se rozhodovalo o intervenci v Libyi. Ve hře dokonce není ani ochrana civilního obyvatelstva proti hrozbě použití vojenské síly, jako tomu bylo v případě obyvatel Benghází, což v té době OSN stačilo k tomu, aby dala intervenci v Libyii zelenou. V Sýrii se síla používá už dlouho.
Celý článek na stránkách Presseurop, ZDE.