Zaměstnanci malé pekárny v centru Atén tento týden oznámili, že sice nezavřou, protože slouží velkému počtu obyčejných lidí, ale připojí se ke dvoudenní generální stávce tím, že si za všechny své výrobky budou účtovat jen výrobní náklady. V těchto těžkých časech je to nejen nečekané překvapení pro zákazníky, ale i příběh protestního života a lidské dobroty v řeckém hlavním městě. Oproti tomu se žádný ministr či poslanec nemůže objevit na veřejnosti, aniž by byl vypískán či „zjogurtován“ (řecká obdoba házení dortů na politiky).
Řecko je rozděleno vedví. Na jedné straně jsou politici, bankéři, daňoví únikáři a mediální baroni podporující tu nejvíce třídní sociální a kulturní restrukturalizaci, kterou západní Evropa kdy zažila. „Druhé“ Řecko oproti tomu zahrnuje naprostou většinu obyvatelstva. Ukázalo se to včera, kdy do ulic vyšlo až 500 000 lidí. Šlo o zatím největší demonstraci v živé paměti. Pokus oddělit státní zaměstnance (rituálně popisované jako líné a zkorumpované) a zaměstnance soukromého sektoru (daně neplatící instalatéry) nevyšel. Jediný úspěch, kterým se Papandreova vláda může holedbat, (…)
Celý článek deníku Guardian čtěte ZDE, na stránkách Presseurop.eu/cs