Všichni spotřebitelé elektřiny ve Španělsku dostali 1. ledna 2003 možnost vybrat si svého dodavatele energie. Tak začal dlouhý, dosud nezavršený proces liberalizace energetiky, který měl vést ke snížení cen dodávek elektřiny. Očekávalo se, že konkurence mezi dodavateli povede k atraktivním nabídkám s cílem přilákat klienty, stejně jako k tomu došlo na telekomunikačním trhu. Po deseti letech k tomu nejenže nedošlo, ale cena energie se naopak prudce zvýšila. Podle studie, kterou vypracovala španělská Organizace spotřebitelů a uživatelů (OCU), se od roku 2007 cena elektřiny zvýšila v průměru o 60 procent. Podle Eurostatu je Španělsko na třetím místě v žebříčku evropských zemí s nejvyššími cenami elektřiny.
Spotřebitelé se začínají bouřit. OCU včera zahájila iniciativu ke společnému nákupu energie s cílem snížit její cenu. Návrh má své předchůdce v ostatních evropských zemích a spočívá v tom vytvořit velkou skupinu spotřebitelů s cílem koupit energii za velkoobchodní cenu a sjednat ji přímo s dodavatelem. Teoreticky by se tak mělo dosáhnout snížení ceny: čím víc energie se koupí, tím vyjde levněji.
Do 14. října se může kdokoliv, ať už je, či není členem OCU, připojit k iniciativě na internetové stránce. Dva dny na to vypíše organizace výběrové řízení, kterého se budou moci zúčastnit všichni dodavatelé, kteří budou mít zájem dodávat elektřinu těmto klientům. Zvítězí ten, který nabídne nejnižší cenu. Jméno vítěze se spotřebitelé dozví 4. listopadu. Bude-li rozhodnuto přijmout nabídku na společnou dodávku elektřiny a plynu, mohou být vítězové dva. Současně bude každému klientovi upřesněno, kolik může ušetřit. Bude-li mu to připadat přiměřené, nabídku přijme a dodavatel s ním bude moci uzavřít smlouvu.
Většina účastníků si polepší
Jinde v Evropě už podobné iniciativy sdružení spotřebitelů běží, některé velmi úspěšně. Holandské sdružení Consumentenbod zahájilo iniciativu loni, připojilo se k ní 52 tisíc spotřebitelů a podařilo se jim uspořit v průměru 277 eur za rok. K iniciativě belgického sdružení Tests-Achats se připojilo 152 tisíc klientů, kteří dosáhli slevy ve výši 130 eur za elektřinu a 435 eur za plyn. Britské spotřebitelské sdružení Which? dosáhlo úspor v průměrné výši 258 eur pro 285 tisíc osob a portugalské sdružení DECO dosáhlo snížení ceny o 25 až 80 eur pro téměř 600 tisíc klientů.
Antonio Arranz z organizace OCU se neodvažuje odhadnout možné úspory. „Záleží na počtu osob, které se k iniciativě připojí, a na profilu každé z nich,“ říká. Ubezpečuje však, že většina účastníků si oproti stávajícímu stavu polepší. Podle odhadů „jsou na volném trhu klienti, kteří žijí v přesvědčení, že mají dobrou nabídku, a přitom platí o 25 procent víc, než je průměrný tarif.“
Současně záleží na tom, jestli budou mít firmy zájem se tendru zúčastnit a nabídnou zajímavé tarify. Endesa, jedna z pěti velkých společností ovládajících energetické odvětví ve Španělsku, se zúčastnila výběrového řízení v Portugalsku a vyhrála ho. Zda se zúčastní i tendru, který vypsala OCU, však zatím není jasné.
Španělské sdružení pro úsporu a efektivitu energie (Anae), které vzniklo s cílem sjednotit spotřebitele energie a dosáhnout úspor v platbách za vodu a elektřinu, už přes půl roku připravuje podobný návrh. „Iniciativy v Německu, Anglii a Portugalsku nás přiměly k tomu pokusit se změnit systém. Už jsme dostali zelenou od Národní komise pro energii a čekáme na názor Ministerstva průmyslu,“ vysvětluje mluvčí sdružení Francisco Valverde. Přesné datum zahájení iniciativy zatím nezná.
Babylonská věž
„Jde o návrhy, díky nimž lze ušetřit pár eur, ale podstatu problému neřeší. Problém nespočívá v dodavatelích, ale v systému,“ míní předseda sdružení Ekonomové proti krizi, bývalý šéf španělské energetické distribuční sítě Red Eléctrica a bývalý poradce španělského regulátora CNE Jorge Fabra.
Podle jeho názoru je španělský systém babylonská věž. Je obtížné se v něm vyznat a vykazuje závažné nedostatky. „Trvám na tom, že zásadní problém nespočívá v tom, jestli existuje konkurence mezi dodavateli, či nikoliv, nýbrž v tom, že systém nerozlišuje mezi zdroji energie. Energie, kterou vyrábějí vodní a jaderné elektrárny, je levnější než energie, kterou vyrábějí tepelné elektrárny na uhlí a zemní plyn. Prodávají se však za stejnou cenu. Tím pádem si někdo účtuje víc, než by měl,“ vysvětluje. „Žádná z reforem, které do dnešního dne provedly různé vlády, nedokázala tento problém vyřešit. Svou roli v tom hrají i podnikatelské zájmy,“ dodává.
Dodavatelé ospravedlňují absenci atraktivních nabídek tím, že mají svázané ruce, jelikož pevná položka účtu, kterou stanovuje vláda, je pro všechny stejná a oni mohou ušetřit jen v poslední fázi procesu – na administrativních, osobních a správních poplatcích.
Energetická družstva, zajišťující dodávky obnovitelné energie, také chtějí změnit pravidla hry. Letos v létě udělali krok vpřed. Poté, co se dozvěděly, že vláda zamýšlí zpoplatnit výrobu elektřiny prostřednictvím solárních panelů nebo malých větrných elektráren a její spotřebu, vyzvali k neuposlechnutí s cílem bránit svůj model. Deník El País napočítal takových energetických družstev šest. Podle jejich zástupců jsou na vzestupu a nabízejí dobré ceny.