Z německého Marburku na severu Hesenska je to do luxusního letoviska v Cancúnu vzdušnou čarou zhruba 8 600 kilometrů. Obě místa od sebe dělí 12 hodin letu a několik světů. Přesto mají v těchto dnech něco společného: obě si kladou otázky ohledně míry svobody či naopak nutném nátlaku, aby se zajistilo přežití naší planety. Ohrožuje nás ekodiktatura?
V Marburku si tuto otázku kladou ze strategických důvodů. Rudozelená koalice na místní radnici [SPD a Zelení] totiž nutí vlastníky, aby si v případě opravy střechy na krov nainstalovali solární panely. Dotyčné opatření má demokratickou legitimitu, je doplněno dotacemi a opírá se o soudní rozhodnutí. Avšak pravicová opozice hovoří o „ekodiktatuře“, ve které jsou vlastníci nuceni dbát o své hospodářské blaho a o naši ekologickou budoucnost.
Oproti tomu v Cancúnu se tato otázka neklade, a to rovněž ze strategických důvodů. Při příležitosti konání konference OSN o klimatu se těch několik málo států, kterým leží ochrana klimatu na srdci (a na peněženkách) pracně snaží demokracii Spojených národů nějakým způsobem postrčit kupředu. Vědci a odborníci, kteří vidí dále než jen k příštím volbám za zavřenými dveřmi zmiňují možnost nastolení ekodiktatury v budoucnosti.
Celý článek si můžete přečíst na presseurop.eu.