„Attention! You are leaving the European sector“ [„Pozor! Opouštíte evropský sektor“], hlásají ukazatele ve Varnitě. Nedávné přesuny vojenských jednotek v této pohraniční obci probudily obavy z nového konfliktu na Dněstru. Nezapomínejme, že se v Podněstří, konkrétně v Kolbasně*, nacházejí největší vojenské sklady konvenčních zbraní ve východní Evropě. A že tudy navíc vedou ruské plynovody zásobující plynem Rumunsko a Bulharsko. Ty spravuje Gazpromem vlastněná spoelčnost Tiraspoltransgaz.
V Kišiněvě se v tuto chvíli mluví o tom, že by se konflikt se separatistickým regionem dal vyřešit právě v rámci procesu evropské integrace Moldavska. Západní břeh Dněstru to považuje za ideální cíl a domnívá se, že by se Kišiněv mohl stát touto cestou pro východní břeh přitažlivějším. O jakou přitažlivost tu ale vlastně jde?
Rozpočet závislý na milodarech
Moldavsko by mohlo mít pro Podněstří dvojí ekonomický přínos: evropské fondy a vstup na západní trhy. „Hospodářská situace Podněstří je nestabilní. Tiraspol (hlavní město) se zajímá o peníze z EU, evropské fondy určené k posílení důvěry mezi stranami jsou tam už považovány za zdroj vnitřního rozvoje,“ řekl nedávno jeden bruselský úředník. „Zahraniční dary“ představují 75 procent rozpočtu tohoto regionu, export činí 25 procent. Mezinárodní společenství Podněstří neuznalo, a jeho vývoz tudíž vede přes společnosti zapsané v kišiněvské obchodní komoře. Díky tomu těží z „autonomních obchodních preferencí“ (AOP), které Moldavsku EU poskytuje.
Tyto preference zaniknou na konci tohoto roku, poté co vejde v platnost prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu mezi EU a Moldavskem. Podle zprávy, kterou vypracovalo v roce 2012 nezávislé analytické centrum Expert Grup, putuje 40 procent vývozu z Podněstří (kovy a metalurgické výrobky, energie a výrobky lehkého průmyslu) do EU – především do Rumunska, ale také do Itálie a Německa.
Celková hodnota obchodní výměny mezi Rumunskem a separatistickým regionem se pohybuje okolo 31 milionů eur ročně. Pokud vláda v Tiraspolu odmítne spolupracovat s Kišiněvem na zavedení požadavků stanovených prohloubenou a komplexní dohodou o volném obchodu, s jejíž podpisem se počítá letos v listopadu u příležitosti summitu Východního partnerství ve Vilniusu (28. a 29. listopadu), hrozí ekonomickým aktérům v Podněstří, že zůstanou mimo novou dohodu, a EU bude muset zavést 17procentní clo.
Mohou tyto hospodářské stimuly radikálně změnit chování politiků tohoto převážně rusofonního regionu? Zatímco Moldavsko doufá v podepsání netrpělivě očekávané dohody ve Vilniusu, Tiraspol vyhrožuje svým „zákonem o státních hranicích“, který přijal 23. května „nejvyšší sovět“ Tiraspolu a 10. června ho schválil prezident Jevgenij Ševčuk. Zákon nově definuje hranice území spadající pod svrchovanost Podněsterské moldavské republiky. Tiraspol tedy oznámil – čímž velmi podráždil Kišiněv, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, EU a Radu Evropy – že do tří měsíců od vyhlášení zákona, tj. 10 září, zavede podél hranice hraniční přechody.
Důchod za pas
Varnita, jedna z lokalit, kterou najdeme na nové mapě (17 kilometrů od Tiraspolu a 65 od Kišiněva), spadá v současné době pod kišiněvskou vládu. Na jaře její obyvatelé protestovali proti celnici, kterou tu přes noc pomocí jeřábu nechal postavit Tiraspol. Ve vztahu k úřadům je Varnita rozdělena. Ze 700 důchodců, kteří zde žijí, jich 500 dostává důchod z Tiraspolu v podněsterských rublech, ostatní z Kišiněva v moldavských lei. Ti první si přijdou v přepočtu na 123 eur, ti druzí na 52 eur. Někteří obyvatelé už se zřekli moldavského pasu ve prospěchu podněsterského [s nímž nemohou překročit mezinárodní hranice], aby mohli brát o 30 procent vyšší mzdu v Tighině (Bender), i když musejí denně přecházet dva hraniční přechody.
Také kišiněvské úřady mluví od března 2013 o tom, že na hranici se separatistickým regionem postaví přechody. Podle rusofonního lokálního tisku to souvisí s rozhodnutím moldavských úřadů zavést vstupní víza pro obyvatele Podněstří, kteří vlastní ruský či ukrajinský cestovní pas [což je většina populace]. Je pravda, že kontrola pohybu na administrativní hranici u Dněstru je podmínkou liberalizace vízového režimu s EU, ale rozsah bezpečnostní zóny – 255 kilometrů – může při jejím zavádění znamenat překážku.
Je docela možné, že Tiraspol bude Unií požadovaným opatřením na Dněstru bránit. Vznik nových přechodů typu Checkpoint Charlie [jeden z hraničních přechodů mezi Západním a Východním Berlínem v době studené války] podél Dněstru bude Tiraspol vnímat jako prohru s Evropskou unií a krok zpět v otázce mezinárodního uznání.
*Sklad hrál spolu s přítomností 14. ruské armády důležitou roli v občanské válce, která vypukla poté, co separatistický rusofonní region Podněstří vyhlásil v roce 1991 nezávislost.