Pro většinu vedoucích pracovníků velkých mezinárodních firem je Polsko především zemí s levnou pracovní sílou, nikoliv s inovativní ekonomikou. To alespoň většina z nich uvedla při nedávném průzkumu o tom, co může Polsko zahraničním investorům nabídnout.
Jejich názor sdílí i americký miliardář a zakladatel Amazonu Jeff Bezos, který nedávno přijel do Polska na návštěvu. Pro internetového obchodního giganta je Polsko jen zásobárnou pracovní síly s více než dvěma miliony nezaměstnaných, kteří nepracují ani za minimální mzdu, ale pouze za hodinovou sazbu a to jen několik týdnů v roce.
Amazon se teď v Polsku chystá otevřít tři logistická centra s dvěma tisíci stálými pracovními místy a třemi tisíci dočasnými na každé středisko. „Jsme rádi, že Amazon přichází do Polska. Vytvoření tisíců nových pracovních míst je nezbytné pro náš ekonomický růst,“ ujištuje místopředseda a ministr hospodářství Janusz Piechociński.
Falešné štěstí
Nicméně mnozí specialisté pochybují o tom, zda si americká společnost polský aplaus opravdu zaslouží. Podle finančních poradců bude Amazon platit jen nízké daně, neboť logistická střediska generují zejména náklady. Nejvýnosnější část obchodu, tj. prodej zboží, zůstává mimo Polsko. A co se týče dobře placených pracovních míst, ty jsou často jen iluzí.
Je známo, že Amazon zaměstnává na plný úvazek jen hrstku lidí, zatímco zbytek zaměstnanců dostává jen tu nejnižší mzdu. V Bad Hersfeldu, největším distribučním centru Amazonu v Evropě, které už dnes zaměstává řadu Poláků, je hodinová sazba přibližně 9 eur hrubého, přičemž oficiální minimální mzda činí jen málo přes 8 eur. Za tak nízký plat odmítají pracovat i nekvalifikovaní Němci, vysvětluje Jerzy Fulara, vedoucí pracovní agentury Pracomania.pl, která působí na německém trhu už řadu let a často je pověřována vyhledáváním zaměstnanců pro Amazon.
Když se Amazonu týdeník Wprost zeptal na platy pro Poláky, firma odpověděla, že budou „odpovídat“ obvyklým mzdám v oblasti distribuce. Jerzy Fulara dodává, že půjde o 10-12 zlotých za hodinu [necelá 3 eura], což se blíží polské minimální mzdě. „Pochybuji, že v okolí Poznaně nebo Vroclavi se najdou tisíce lidí, kteří budou ochotni pracovat za tak nízký plat. Tento deficit pravděpodobně vyrovnají pracovníci z jiných polských regionů, které jsou více postižené nezaměstnaností. Tito zaměstnanci nakonec utrpí ztrátu, protože pokud musejí skutečně odejít za prací jinam, je pro ně mnohem výhodnější zvolit sezónní práci v Bad Hersfedlu,“ poznamenává Jerzy Fulara.
Chudáci Poláci
Svou pověst evropských imbecilů si zcela zasloužíme: „Máme nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemi a nejnižší platy. Díky tomu můžeme nabídnout investorům bohaté zdroje levné pracovní síly“, pyšní se region Warmia a Mazury v úředním prospektu „Investice v Polsku 2014“.
Hackett Group, společnost specializovaná na snižování nákladů výroby, má stejný názor. „Hned po Číně a Indii je nejlepším místem na světě pro investice snižující cenu výroby právě Polsko. To proto, že cena místní pracovní síly je stále o polovinu nižší než v západní Evropě a ve Spojených státech,“ píše se v jedné nedávné zprávě. To lze jen ztěží považovat za kompliment.
Více než 100 000 Poláků pracuje v tzv. BPO (Business Process Outsourcing), tedy firmách, které západním společnostem zajišťují zákaznický servis a účetní služby pro banky a počítačové firmy. Jde o opravdovou polskou specialitu, o čemž svědčí 600 osob zaměstnaných v Krakově u americké společnosti poskytující finanční služby State Street. Náš úspěch spočívá v tom, že Polák vydělává na srovnatelné pozici zhruba o 100 eur méně než Maďar a o 75 eur méně než Čech.
Kdo je vítěz?
„Konkurenceschopnost, která místo na inovaci závisí na ceně pracovní síly, je jedním z důvodů, proč stále patříme do kategorie nejhůře placených Evropanů,“ shrnuje problém Ryszard Florek, majitel společnosti Fakro. Jeho firma vyrábí střešní okna a je jednou z mála polských podniků, které působí na světové úrovni. „Málo placená zaměstnání jsou nepostradatelná, ale nepřispívají k bohatnutí polské společnosti. Nejdůležitější zisky generují společnosti schopné vyvinout nové výrobky, které pak umí prodat na zahraničních trzích.“