Reklama
 
Blog | PRESSEUROP.EU Aktuality z Evropy

Volby v Německu 2013: Prostředníkem proti kosočtverci

Peer Steinbrück se svým zdviženým prostředníčkem ostře vyhraňuje vůči rezervované kancléřce. Na konci předvolebního boje se více než kdy jindy ukazuje odlišný jazyk, gesta a celkový postoj konkurentů. Srovnání stylu.

I Peer Steinbrück už má konečně své vlastní charakteristické gesto. Takové, které se lidem zapíše do paměti a funguje beze slov, protože ho každý zná. Je ovšem otázkou, zda si svým zdviženým prostředníčkem nějak pomohl. Jedno se mu ale každopádně povedlo. Krátce před volbami do Spolkového sněmu je jeho osoba nejčastějším diskuzním tématem. Jedna titulní stránka rozděluje zemi.

Angela Merkelová a její soupeř Peer Steinbrück za sebe nechají hovořit gesta.Angelu Merkelovou si všichni již dlouhou dobu spojují se zvláštním gestem – křečovitě sepjatýma rukama. Ač byl mnohým dříve „Merkelin kosočtverec“ spíše pro smích, v nynějším boji ho stratégové využívají na obřích billboardech a mikinách, aby předali následující zprávu: Merkelová – solidní, přímočará, spolehlivá.

Ve srovnání s tím je Steinbrückův prostředníček čirou rebelií. Fotka sice vznikla už před pár týdny, kandidát na kancléře ale věděl, že se objeví až nyní. Jeho gesto proto můžeme chápat jako poselství, jako ostré vyhranění se vůči rezervované, obezřetné kancléřce. Ukazuje se tak ještě víc než jindy, jak moc se tito dva konkurenti na cílové rovince od sebe odlišují.

Reklama

1. Co znamenají kosočtverec a prostředníček

V poslední době kancléřka svůj kosočtverec používá jen zřídka. Gesto již ale dávno zdomácnělo. Merkelová jeho význam zlehčuje: „Má v sobě jistou symetrii,“ prohlásila o něm jednou. Je ale vidět, že jí asi není úplně lhostejné, když je nechala zvěčnit na billboardu o velikosti tenisového hřiště.

Steinbrückův motiv prostředníčku se na plakáty nehodí. Má způsobit jen jednorázové pozdvižení, které chvíli potrvá. Fotografie vyvolala debatu o tom, jak uhlazený by politik měl být a kdy už překročil hranici nevkusu. Pro někoho je Steinbrückova póza osvobozujícím úderem, pro druhé zase porušením tabu.

Můžeme sice kroutit hlavou nad tím, že polovina Německa diskutuje o jednom prostředníčku a že vtipálkové nemají nic lepšího na práci než vytvářet parodie na „Merkelin kosočtverec“. Metafory bychom však neměli podceňovat. Symbolika se dostává do hry ve chvíli, kdy se v duelech a politických arénách diskutují nejrůznější témata. Nerozhodnutí voliči se 22. září spolehnou i na své niterné pocity. Včerejšek si pamatujeme. Argumentace spojené s diskuzí o důchodech už moc ne.

2. Jak by chtěli Steinbrück a Merkelová být viděni

Ve finální fázi předvolebního boje sází SPD na plakáty ve stylu Baracka Obamy. Steinbrück se na nich směje v moři lidí a červených vlajek. Jeho tým zaplavuje Facebook kandidátovými fotkami v nejrůznějších situacích. Máme tu Steinbrücka u kebabu, Steinbrücka s odlétající holubicí míru, Steinbrücka se slamákem na procházce. Na webové stránce SPD pózuje s blaženým úsměvem uprostřed skupiny žen.

CDU vše sází na svou hlavní představitelku. Ta z role vypadne jen zřídka. Momentka z předvolebního boje zveřejněná na internetu místním deníkem ukazuje kancléřku v šibalské boxerské póze. Podobné hrátky jsou ale výjimkou. Kancléřka jde na jistotu.

3. Jak by chtěli Steinbrück a Merkelová být slyšeni

Strategií SPD je vyhraněný názor kontrastující s konsenzuální kancléřkou. Když Merkelová řekne: „Některé platy prostě není v pořádku,“ říká Steinbrück: „Jako spolkový kancléř ihned zavedu minimální mzdu ve výši 8,50 eur.“

Rozvaha versus burácení: „Správná věc není vždy ta, která je řečena nejhlasitěji,“ podotýká kancléřka ve volebním spotu CDU. Steinbrückovi stratégové do předvolebního boje opět vytáhli jeho větu z jarního interview: „Říkám, co si myslím a dělám, co říkám.“

4. Závěr: Oba mají problém zaujmout správný postoj

Merkelová svými formulace typu „na to se musíme detailně zaměřit“ nikoho neodrazuje. Během předvolebního boje zůstává neustále ve své komfortní zóně, nikdy neriskuje. Tato technika jí ale nevychází stále. Když je nutný názor, například na sňatky homosexuálů, dostane se do úzkých – a každý to vidí.

Časté požadavky Steinbrücka na „tohle a tamhleto“ působí přesvědčivě. Ale i kdyby náhodou vyhrál, vláda není „one man show“. Zdvižený prostředníček navíc prozrazuje, že se Steinbrück neumí rozhodnout, kým chce být. Nejprve usiloval o sympatie, na plakátech, za řečnickými pultíky, před kamerami. Agresivní styl a prostředníček se k této záplavě šarmu opravdu nehodí. Mnohé voliče to možná odradí.